Jsem rodilá kladeňačka a vystudovaná herečka, hereckou konzervatoř jsem absolvovala v Praze a následně jsem dokončila i Vyšší odbornou školu hereckou. K divadlu jsem měla blízko už od dětství – od svých 12 let jsem byla členkou souboru Divadélka U Zvonu, kde jsem hrála zejména pohádky pro děti. Postupem času jsem si v tomto souboru vyzkoušela také režii, což mi přineslo nový pohled na divadelní tvorbu. Jednou z mých oblíbených rolí byla Valérie v inscenaci „Valérie a týden divů“ v Divadle V.A.D. Kladno, se kterou jsem se zúčastnila i mezinárodních festivalů například v Belgii, Slovinsku nebo také v Kanadě.
Od malička se věnuji zpěvu – navštěvovala jsem 12 let ZUŠ Hynka Kubáta, kde jsem studovala sólový zpěv a dále jsem se zpěvu věnovala během studií. Nejraději zpívám šansony a muzikálové písně. Hudba je pro mě důležitou součástí života, stejně jako tanec. Miluji latinsko-americké tance i tanec moderní, a k tomu se věnuji i Indiánskému šálovému tanci, který se tančí na slavnostech Pow wow. Tanec pro mě vždy znamenal svobodu, radost a sebevyjádření. Měla jsem možnost stát i před kamerou, ale činohra je pro mě bližší. Divadlo vnímám jako prostor, kde se setkává fantazie s realitou a kde mohou vznikat zázraky.
Má první zkušenost s loutkovým divadlem byla skříň mé babičky, ve které jsem našla maňáska a hrála jsem si s ním od té doby při každé návštěvě. Kromě toho jsem milovala Spejbla s Hurvínkem a často jsem v dětství navštěvovala Divadlo Lampion, kde jsem se s nadšením nechávala unášet do báječného světa oživlých loutek.
Práce pro dětské publikum je pro mě obzvlášť krásná disciplína. Dítě se v hledišti stává neobalamutitelným kritikem, který svůj názor sdělí vždy upřímně ať chcete či nechcete. A právě to je pro mě to nejcennější, když na jevišti zažívám pokaždé nové dobrodružství v očekávání na reakce malých diváků. Ráda dětem předávám radost, příběhy i kousek sebe sama a na konci představení od nich dostávám to nejkrásnější - dětský úsměv.
Kdybych mohla být na chvíli pohádkovou postavou, vybrala bych si Pocahontas. Obdivuji na ní její propojení s přírodou a to, jak dokáže naslouchat zvířatům i světu kolem sebe. Její odvaha a cit pro harmonii jsou mi blízké a připomínají mi, že v každodenním životě je důležité vnímat i krásu a moudrost přírody.
Nejbližší inscenace:
