Vystudovala jsem obor Loutkářská umění na Vyšší odborné škole herecké v Praze (2007–2009) a Nonverbálního divadla na HAMU (2009–2014). Věnuji se tvorbě na pomezí pohybového divadla, nového cirkusu, pouliční performance a loutkoherectví. Po absolutoriu na VOŠH jsem působila v dětském Divadle Elf (2009–2017). Během studií na HAMU jsem spoluzaložila pantomimickou skupinu Mime Fatale, se kterou jsem uvedla pět autorských inscenací uváděných v ČR i zahraničí. Od roku 2009 jsem vystupovala jako performerka a maskérka v Amanitas Fire Theatre, kde jsem působila přes sedm let. Od roku 2014 jsem členkou souboru Spitfire Company. Jako loutkoherečka se od roku 2011 realizuji v Divadle Kvelb. Od roku 2013 vystupuji s V.O.S.A. Theatre. V roce 2017 jsem založila s Michaelem Bartizalem skupinu Blackout Paradox, zaměřenou na pouliční divadlo s prvky nového cirkusu. Věnuji se zde autorské, režijní i choreografické tvorbě, stejně jako performanci a maskérství. Mou hlavní artistickou disciplínou je tanec na chůdách, který využívám napříč většinou projektů.
První setkání s loutkovým divadlem si nepamatuji. Ale fascinace kouzlem divadelního prostoru, kdy se zhasnou světla v sále, otevře se opona a za ní je nový nepoznaný svět, ve kterém je všechno možné, ta mě neopustila dodnes. Jako nejinspirativnější vzpomínku ze školních let rozhodně vnímám setkání s divadlem DNO, které svou živelností, texty, hudbou a hravostí ve mně vzbuzovalo přání, že tohle by mělo být jednou moje povolání. Mám radost, že tomu tak je.
Hrát pro děti je výzva. Jsou nejlepším a nejrychlejším lakmusovým papírkem, který jasně sděluje, jestli hrajete a tvoříte upřímně a dobře. Když ano, ta zpětná vazba z hlediště je nejvíc...!
V základu bych ráda hrála cokoliv, co je obdařeno křídly a může svobodně létat. Jako lidský vzor, ke kterému bych se ráda přiblížila, je Chytrá horákyně. Obdivuji její kreativitu, jak se prokousat životními zkouškami s nadhledem a vtipem, který nastavuje zrcadlo okolí.
Nejbližší inscenace:
